close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Láska- Když někoho milujete uděláte cokoliv

28. listopadu 2012 v 18:01 |  Pocity
Je zima, tma, mám namožené nohy ( jako kdyby každou chvíli měli upadnout ) a taky mám rozedřenou patu od bot do krve. Vím, že za 2 hodiny musím být doma, protože přijedou naši. Jdu, jdu , zastavím se na silnici uprostřed lesa. Říkám si, co to vlastně právě dělám. Čekají mě 4 kilometry ( půl hodiny ) cesty v zimě po tmě ( a to se tmy hodně bojím ) sice po silnici, ale obklopené lesy, pouze lesy. Napsal mi jeden kluk, kvůli kterému jsem tohle podstoupila. Ani chvíli jsem nepřemýšlela, jestli to mám udělat nebo ne. Prostě jsem vyšla z domu, do vedlejšího města, pěšky a sama. A to jsem věděla, že s ním budu maximálně hodinu. Mám ho ale strašně ráda a autobusy nejely, tak jsem šla já. Tady aspoň vidíte jak láska může lidi ovlivnit.
 

Člověk, kterého nesnášíte, může být později člověk, bez kterého si nedokážete představit život 2

28. listopadu 2012 v 18:00 |  O Lidech
Jak už jsem psala o panu učitelovi, byl to taky člověk, kterého jsem ze začátku neměla ráda a teď je to jeden z mých nejoblíbenějších lidí a člověk se kterým si můžu skvěle pokecat. Tento článek je ale o kamarádce ( teda bohužel už zase kamarádky nejsme , protože se odstěhovala daleko ). Když jsem chodila do první třídy, o rok výš chodila právě kamarádka Týna. V té době to vlastně moje kamarádka nebyla, právě naopak. A takto to trvalo až do čtvrté třídy, kdy jsme se zkamarádili ani nevím jak. Byli jsme nejlepší kamarádky. S Týnou nikdo jiný kromě mě nekamarádil, protože pocházela s chudší rodiny ( často se i stěhovali ). Ale kdyby Týnu poznali blíž, tak by poznali, že je to skvělá kamarádka. No nic ! Za rok Týna nastupovala do jiné školy, protože naše základka byla jen do 5. , už jsem se těšila až tam taky za rok půjdu a budu se s týnou zase vídat. Ale, kamarádka se zase odstěhovala a já ji vůbec neviděla. Teď chodím do 9. třídy, takže jsou to tak 4 roky. Stejně na ni nikdy nezapomenu ...

Člověk, kterého nesnášíte, může být později člověk, bez kterého si nedokážete představit život 1

27. listopadu 2012 v 19:01 |  O Lidech
Člověk, kterého nesnášíte, může být později člověk, bez kterého si nedokážete představit život. Že to nemůže být pravda? Mně je teprve 15 let a stalo se mi to už 2x. První člověk, o kterém bych chtěla mluvit je jeden člověk, který mi změnil část života a jsem mu za tu změnu vděčná. Tohoto muže jsem úplně poprvé viděla, když mi bylo 12 let. Blíže jsem ho poznala až rok poté. Je to totiž učitel, kterého máme od 7. třídy na hudební výchovu. Nevím proč, vždycky jsem se ho hrozně bála, bála jsem se na něj i podívat, takový strach jsem z žádné osoby nikdy ještě neměla. Taky se mi zdál hrozně přísný, možná to bylo i tím, že jsem se ho bála nebo možná takový opravdu byl.... Tohoto učitele jsem dostala i v 8. třídě, už jsem se ho ale nebála. Jednou, když jsem přišla do hudebny dřív, pouštěl si tam nějakou hudbu, nic takového jsem v životě neslyšela ( poslouchala jsem vždy jen pop a komerční hudbu), opsala jsem si tedy název zpěvačky ( Emilie Simon ), došla jsem domů a hned si stáhla celé album. Po dobu následujícího měsíce jsem poznala, co je doopravdová hudba, zjistila jsem , že už dále nechci poslouchat dokola ohraný popík. Začla jsem na netu objevovat nové interprety. Nikdy bych nic takového nedělala, kdybych nepoznala pana učitele. Teď chodím do 9. třídy a pana učitele máme zase. A najednou jsme si začli povídat o hudbě a nejen o ní, i když to tak začalo ( měla jsem na sobě tričko mé ( i jeho) oblíbené skupiny Toxique. Zjistila jsem, že je to skvělí člověk, který vám i poradí, když potřebujete a nikdy vás neodbyde. Je taky dokonce první člověk, který poslouchá stejnou hudbu, co já. Sice to začalo zpěvačkou Emilií Simon, ale rok šel každý po svých a stejně jsme se setkali na stejných interpretech ... Nikdy bych tohoto člověka za nikoho nevyměnila. Nejhorší ale je, že za rok musím jít na střední. Moc bych si přála aby jsme se výdali i do budoucna.

Kam dál

Reklama